Zde budou postupem času přibývat dokumenty vážící se k světu, ve kterém se náš Larp odehrává. Doporučuji přečíst všem aby vám neunikla některá dějová linie nebo souvislost. Pravdou však je že u neotesaného válečníka s kyjem, může být neznalost i součást role :)


Kruh se uzavřel a poutník obchází kolem.Ta křídlatá mrcha nám ukazuje záda! To snad ne. Mistr natáhnul bačkory a ještě tohle? Naše poslední šance. Ctihodný draku, tímto ti darujeme svobodu. Leť vzhůru ke svým bratrům a nesmýšlěj o nás lidech zle. Jaká škoda, blbej los, blbý drahokamy. Takhle jsme mohli zbytky těch zatracenců rozprášit a pověsit na hradby.

Čas pohřbil temné pány i jejich mistra. Paladinové už dál nedokázali a mnozí z nich ani nechtěli držet moc nad krajem. Po tom, co viděli, už si nebyli zdaleka tak jisti svým právem a zákony, které by platily pro všechny stejně. Země si mohla vydechnout a řečiště bylo opět na chvíli čisté, žádná krev. Nadšení lidí pro nový začátek ale ochabne tak rychle. Pozvolna se v ulicích města začaly oběvovat opět krádeže a sem tam vraždy. V rozličných místech kraje se otevřely zvláštní modré portály, z kterých přicházeli neznámí. Lid začal být opět ovládán strachem a obavou z toho co přijde. Generace, která na vlastní oči spatřila draka, byla již stará, vymírající a opět přestávala rozumět novému světu. Lidé byli nuceni jednat. Bylo potřeba někoho kdo by se opět pokusil hledat a udržet spravedlnost, ať to slovo už znamená cokoli. Záhy byli zvoleni tři správci, které lid znal jako ty, co úspěšně zavřeli několik zvlášť děsivých trhlin. Zavázali se lid uchránit od nebezpečí portálů, a zavést co nejspravedlivější soud... Staré soudy a nařízení paladinů, jejich zákoník byly moc přísné, člověk totiž nemůže být druhým člověkem správně souzen a odsouzen. Přesto je třeba soudit a mít v zemi jistá pravidla aby nenastala příliš velká svévole a anarchie. Ti kteří byli lidem pověřeni k vládě nad zemí učinili proto tato opatření: K soudu usedá vždy sněm moudrých, který má za úkol co nejlépe společnými silami posoudit jak daný čin a pohnutky k němu, tak i celou osobnost toho kdo jej učinil. Společně pak hledají řešení problému a důležité slovo při případném odčinění má samotný obžalovaný, nejtvrdším "trestem" je pak dobrovolný odchod provinilce ze země. Tato nařízení uvítal lid s bouřlivým nadšením. Správci posléze z peněz lidu opevnili město a z dobrovolníků postavili stráže pro ochranu lidu a obranu před portály. Většina lidí se poté do města přistěhovala, nebo hledala bezpečí u opevněných vesnic.



Říká se, že kdysi bývali zloději s vrahy jedna ruka a byli sjednocení pod jedním vedením. vůdce zlodějů šedá liška však dal nedávno po městě rozvěsit na stovky plakátů s oznámením, že jeho lidé nemají s vraždami ve městě nic společného, a nikdy ani neokrádali příliš chudé a strádající. Stráže hned druhý den většinu plakátů strhala a vylepila nové s odměnou 50ti stříbrných za dopadení šedé lišky, která se takto vlastně přiznala ke krádežím a organizovaného zločinu vůbec.

výňatek z knihy spisovatele Johnatana - "panoptikum města Emberpolis", který byl nedávno po jednoletém pohřešování úředně prohlášen za mrtvého...

Každým rokem je u nás ve městě zvykem radostně přivítat svátek bláznů. Ani pošmourné ulice chudinské čtvrti nevyhlížejí tohoto dne tak zuboženě. Vzduchem se nese dětský smích a dlouhé třídy zaplaví rej masek a pestrobarevných obleků. Lidé dnes mohou odložit svá trápení a bolesti, kterých je v této těžké době dostatek a přijít na slavnostní hostinu, kterou pro všechny každoročně připravují správci města. Nikdo zde neplatí a bývá dobrým zvykem že lokajové nosí na stoly stále nové mísy, dokud není město nasyceno. Společnost vybírá krále bláznů s nejlepší maskou, který poté usedá k jednomu stolu se šlechtou. Popíjí s nimi to nejlepší víno a medovinu, je usazen v čelo stolu a lid provolává králi slávu. Lidé mají povinost ho ten den zdravit oslovením "pane králi" a chovat se k němu s náležitou úctou, která tomuto úřadu přísluší. Nevím jak je to možné, ale zatím vždy na svátek vyšlo nádherné počasí. Mezi lidmi se povídá že vláda za to musí platit magické věži pěknou částku. dnešní den však měl být přece jen jiný, schylovalo se k události, která mnohým rozhodně příliš radosti nepřinesla. Co se tehdy stalo nám snad trochu přiblíží zápis stráže a rozhovor s jejím velitelem, který mi věrně celou událost popsal.
Služba probíhala jako obvykle. Aź na bláznění v ulicích to vypadalo na další klidný den. Po páté hodině se ale vrací hlídka ze severní oblasti se znepokojující zprávou. "Někdo se pohybuje na střechách" jediné co se mi z hlídky podaří dostat o popisu postavy je šedý plášť. Přál bych si aby to byla náhoda, ale léta služby mě v ní naučila nevěřit. Snad ne... Musíme počítat s nejhorším. Šedá Liška opět navštívila město. Co nejrychleji jsem poslal jednoho muže, aby o všem donesl zprávu Lordům na slavnosti. Je třeba zesílit stráže. Několik hlídek se vrací zpět k severní bráně a já se se zbylými muži vydávám na hlavní nádvoří, kde má za několik okamžiků celá slavnost vyvrcholit. Navíc tam pravděpodobně běžec směřoval. Lordové byli již o situaci spraveni a neváhali rozmístit stráže ke vstupům nádvoří. Množství masek a nepřehledný dav všechno jen komplikuje. Dobrá příležitost pro lišku a jeho masku se ztratit. Zábava je v plném proudu ale mě se nedaří uklidnit. Jako velitel stráží za to mám zodpovědnost. A tak Hlučící dav a cinkot sklenic jen zvyšuje nervozitu mých mužů i mě. Z vyvýšeného místa bedlivě sleduji dav na nádvoří. je to tady... Z okna domu přímo za zády lordů kdosi seskočil. Byl to jen mžil ale byl jsem si jistý že je to On. pokynu stráží a sám se rozbíhám ke stolům. Zbývá snad jen 15 sáhů když vidím jak se ve světle slunce blýskla čepel a blekurychle odřízla váček Lorda Glimiho. Šedá maska se potom dává úprkem zpět k místu odkud se dostala na nádvoří. Lordové se pohotově otáčí a George cosi zamumlá a do zad šedé lišky v příští chvíli z jeho dlaní vyšlehl blesk. Kdo by to do správce řekl... I když jestli před správou města zavírali společně trhliny, dá se čekat lecos. Ještě podivnější však bylo že s Liškou to ani nehlo. Jakoby je postavu chránila magie. Několika pohyby se dostala zpět na střechu a zamířila k severní bráně. několik stráží po něm vypálilo z luku ale všichni minuli. Budu asi muset přitvrdit ve výcviku, i když uznávám že liška je dobrý protivník. Sleduju jeho stín po střechách a běžím dláždění ulic podél domů. Se mnou se drží dva mí nejlepší muži, kteří v tom zmatku stihli zareagovat. Zastavujeme protože stín zmizel ze střechy. Jsme na rozlámaných kostkách chudinské čtvri. Bylo mi to jasné, žebráci ho milují. Ještě prohlížíme dům kde zmizel ale bez výsledků. Ani výslechy nepomohli. Přiznávám se že mi tehdy něco nesedělo. Divná situace, proč by liška tolik riskoval kvůli váčku s penězi. Ať už šlo o cokoli, při návratu do města jsme zjistili další nepříjemnost. Všude plakáty podepsané Šedou Liškou. Cestou jsme se je pokusili strhat, ale byli všude. Povedené, jisté je, že nám dnes gilda zlodějů uštědřila pořádnou lekci. Předevšemi okradení Lordů, plakáty po celém městě, které uvidí každý... Co bude příště?



Odkaz na prastarý Mýtus(HTML) Brzy se zde oběví rovněž komentář k mýtu od gildy mágů... Jeho text určoval dění především minulého ročníku, nicméně ani teď nezůstane zcela bez povšimnutí. Mýty platí a zůstávají...

A zde také je:
Odkaz na prastarý Mýtus s komentářem mágů(HTML)


Stručný zápis procesu Město vs. Archibald Kutnar

Obžalovaný:
Jméno: Archibald Kutnar
Věk: 31
Narozen: 20 p.o.
Povolání: Neznámé
Rodinný stav: Svobodný

Dne 24.3.51 p.o. Byl obžalovaný předveden před Spravedlivý soud. Obvinění se týkala krádeží blíže nespecifikovaných chemických a magických sloučenin z Vysoké věže. Obžalovaný z počátku zapíral, hned jak mu Soudce vysvětlil důsledky jeho činů a jakým způsobem ohrožuje Město, ke všemu se dobrovolně přiznal. Zároveň nám objasnil dvě dosud nevysvětlené vraždy, vrahem byl právě on a šlo o loupežná přepadení, přesně jak vyšetřováním pověřená jednotka městské gardy předpokládala. S trestem vyhoštění z Města obžalovaný souhlasisl a vzdal se jakéhokoli práva na odvolání či vykoupení. Osobní majetek odevzdal do rukou stráží. Za svůj doprovod za hradby města si vybral nejmladšího člena městské stráže Floriána Camorr. Ještě v den soudu byl odveden deset mil od hradeb. Hlášení pana Floriána je přílohou tohoto zápisu.

Příloha zápisu procesu Město vs. Archibald Kutnar
Hlášení o vyhoštění Archibalda Kutnara
Asi hodinu před setměním jsem vyvedl obžalovaného ze soudní síně. Běžnými postupy jsem ho svázal a naložil na koně. Nekladl žádný odpor a svou vinu si uvědomoval. Povinnost sloužit Městu byla zároveň jeho útěchou. Po deseti mílích jsem jej rozvázal, poskytl jsem mu zásobu vody na dva dny a trochu jídla z městských skladů. Vysvětlil jsem mu jeho povinnost vyhýbat se městu a popřál hodně štěstí. Jakmile to bylo vyřízeno, vydal jsem se zpět k Městu. Dorazil jsem těsně před půlnocí.


Stránka 48 denníku F. Camorra

21.3.51 Dneska byla ve službě zase nuda. Courali jsme se po městě a Velitel Hagen se choval jak magor. Jako vždycky. Čuměli jsme po ženskejch, vybrali jsme dobrovolnou daň a pak jsme se flákali u hospody. Večer jsem si zalezl do pokojíku a četl si v denníku č. 1. To byly časy! Ale tady ve městě je aspoň bezpečno.
22.3.51 Vzbudili nás kvůli poplachu, našlo se mrtvé tělo. Nuda. Stejně chcípaj jenom chudáci. Nechápu, jak někdo může věřit těm povídačkám o loupežných přepadeních. Jakoby bylo co loupit. Ve službě jsme překazili jednu potyčku. Ty idioti si to chtěli rozdat na nádvoří. Teď si chvilku pobudou v base. Velitel je tam odtáhl vlastnoručně za nohu. Je to magor, ale taky machr. Oba měli tasené meče a on si mezi ně nakráčel s holýma rukama, chytnul je za nohy a už jsme šli. Večer se půjdu ožrat, konečně nám zaplatili za předminulý měsíc.
23.3.51 Dneska volno. Prý někdo chytil zloděje a budou ho vyhošťovat, zítra má být soud. Večer za mnou přišel velitel, že se kolem hradeb potloukaj Nakažení. Tak jsem tam v noci zašli ještě s Dominikem. Z těch nakažených se nakonec vyklubali nějaký kreténi co prej "přišli do města vrátit kost" a doma mají ženy a děti. Bohužel jich bylo fakt hodně a vtrhli do města. Než jsme je pochytali, skoro svítalo. Žádnou kost samozřejmě neměli a jestli jo, je nám to někde. Stejně to byli jen idioti, co se chtěli přiživit na našich bohatých zásobách. Jednoho jsme nechali naživu a dali mu koktejl. Teda až potom, co si s ním velitel trochu pohrál. Naštěstí mu nechal jazyk, takže měl koktejl co rozvazovat. Přesto mlel furt něco o kosti. A pak nám řekl, že přišel z nějaký zkurvený vesnice na západě. Hned mi bylo jasný, kdo to vodsere.
24.3.51 Vlastně jsem se vůbec nevyspal a šel jsem si sbalit na cestu. Jel jsem do tý prdele světa na západě "prověřit", co je pravdy na těch kecech. Vzal jsem i jeho tělo. Vedlejší účinky koktejlu mi teď přišly docela na nic, v tom smradu jsem měl strávit půl dne? No samozřejmě že jsem ho hodil Medvídkovi do brlohu.
Už z dálky jsem viděl, že ta vesnice už není co to bývalo. Ale měl pravdu, ten s tou kostí, fakt tam měli ženy a děti. Nejspíš tu vesnici vypálili nějací banditi. Živej tam nikdo nebyl, tak jsem jel zpátky. V noci jsem se utábořil v lese, byl jsem fakt unavenej a nikam jsem nespěchal. 25.3.51 Ráno mě vzbudily nějaký hlasy. Vzpomněl jsme si na tu vesnici a okamžitě vyrazil, neměl jsem náladu zkoumat, jestli to jsou TI banditi nebo nějaký jiný. K večeru jsem dorazil do města. A magor Velitel mě hned vzal do služby, že prej je málo lidí. Stejně jsem proseděl celou noc před hospodou, Makros mi nosil pivo a bylo fajn. Aź na tu zimu, nechápu, co je to za pravidlo, že se ve službě nesmí do hospody. Asi si o tom promluvím s Velitelem.


Stránka 105 denníku I. Hagena
29.3.51 Zrušil jsem pravidlo 8, v hospodě se dá taky sloužit.
30.3.51 Objednal jsem nějakej chlast, už mě serou lidi co neplatěj daně.
31.3.51 Zabil jsem to zatčený hovado. Stejně by umřel.
1.4.51 Při obhlídce hradeb na nás z vylezla nějaká hnusná slizká černá a fakt rychlá potvora. Kopím jsem ji přišpendil k zemi, abysme si ji mohli nechat nakreslit, než ji sežerou krysy. Umělec se toho fakt štítil, tak jsem mu strčil ksicht do toho nechutnýho slizu, co z tý potvory tekl. Pak už ji nakreslil.
2.4.51 Na obhlídku hradeb už raději posíláme občany, těch potvor je tam nějak moc.
3.4.51 Kurva musíme doprovázet vozy se zásobama.
4.4.51 Dneska mi zlomili kopí.
5.4.51 Omylem jsem zabil Floriána, v tý tmě mi připomínal nějakou zombii. Asi byl ožralej.
6.4.51 Na místo Floriána nikdo nechce, tak jsem poprosil Správce o zvýšení platu. Kupodivu souhlasil.
7.4.51 Ten novej chudák. Divim se, že si nenadělal do kalhot, když sme v noci musel odhánět Nakažený od hradeb. Byla to prča. On řval strachy, oni řvali strachy.
8.4.51 Nic se nestalo
9.4.51 Nuda. Několik mrtvol a jinak nuda. Jeden souboj.



Pečeť řádného občana

Hlava I - Pečeť
0. Každý odstavec psaný výš je nadřazený všem psaným níž.
1. Pečeť je nejvyšší zákon Města.
2. Pečeť slouží Městu a všem jeho obyvatelům.
3. Pečeť ukládá povinnosti a zajišťuje práva všem Řádným občanům města. Pečeť ukládá povinnosti všem návštěvníkům města.
4. Nikdo nesmí jednat tak, aby jakkoli způsobil škodu Městu.

Hlava II - Rada
1. Rada města složená ze tří správců řídí ostatní zákony Města a zajišťuje jeho běh.
2. Nikdo nesmí zpochybňovat rozhodnutí rady.
3. Rada je svolávána v případech, které určuje vnitřní řád Rady.

Hlava III - Šlechta
1. Šlechtu tvoří lidé, kteří se mimořádně zasloužili o dobro města.
2. Úctu a vděčnost Šlechtě vyjadřují ostatní řádní občané náležitým oslovením: Lord, Lady,Sir.
3. Úctu a vděčnost Šlechtě vyjadřuje Město příspěvkem na živobytí.

Hlava IV - Povinnosti Řádných občanů
1. Řádný občan je povinen uposlechnout rozkazu stráží. (Svolí kupříkladu k osobní prohlídce nebo se nebrání předběžnému vzetí do vazby.) Rozkazy stráží jsou v zájmu města.
2. Řádný občan má povinnost hlásit jakýkoli zločin, byť jen domnělý.
3. Řádný občan podporuje město Dobrovolnou daní. Její výši určuje Rada.
4. Řádný občan má povinnost bránit město proti vnějším i vnitřním hrozbám.
5. Každý řádný občan musí být schopen prokázat svou totožnost. Činí tak na vyzvání pověřené osoby, obvykle stráže. K prokázání totožnosti používá své jméno.

Hlava V - Domobrana
1. Velitelem domobrany se stává Radou pověřený dobrovolník. Pokud není řečeno jinak, je jím Velitel stráže.
2. Každý Řádný občan dobrovolně brání město, je-li to třeba.
3. Není-li dostatek dobrovolníků, Rada svým pohledem vloží důvěru v budoucí obránce města.
4. Komu byla vložena důvěra Rady, stává se dobrovolníkem pro obranu města.
5. Kdokoli utrpí zranění při obraně Města, má právo na finanční odškodnění do výše určené Radou Města.
6. Kdokoli utrpí zranění při obraně Města, má právo na ošetření na náklady města do výše určené Radou Města.

Hlava VI - Zločin
1. Za zločin se považuje jakékoli jednání, které ohrožuje zájmy Města, především porušení Pečetě Řádného občana.
2. Posouzení zločinu a následného trestu provádí Spravedlivý soud určený nebo tvořený Radou města.
Spravedlivý soud má právo povolat jakéhokoli občana jako svědka. Již vykonaná rozhodnutí spravedlivého soudu jsou nezpochybnitelná a platná.
3. Následují příklady (nikoli úplný výčet) skutků považovaných za zločin: Vražda, Krádež, Souboj uvnitř města, odmítnutí zaplatit dobrovolnou daň, odmítnutí bránit Město, požívání drog mimo soukromý prostor, zranění jiného občana, křivé svědectví, znásilnění, vandalismus, ...

Hlava VII - Práva Řádných občanů
1. Řádný občan je každý stálý obyvatel města uznaný Radou za Řádného občana.
2. Řádný občan má právo na vyjádření vlastního názoru.
3. Řádný občan má právo na vzdělání dle vlastního výběru.
4. Řádný občan má právo na práci zajišťující živobytí.

Pečeť řádného občana - rozšířená verze pro Stráž, Radu, Soud

Dopis lodníka Jorama

Buď zdráv Johne, tak tohle je o tý mojí cestě do Emberopolis. Onehdá sem se nechal najmout najmou přístavní loďařskou společností v Robaji. Už sem měl toho rachotu kolem plný zuby, a navíc sem slyšel že v Emberpolis je vcelku klid, ženský a hlavně slušná práce. Na obchodní galeru mě přijali jako řadovýho lodníka. Člověk se musí otáčet, ale kapitán byl vcelku férovej chlap a tak se zdálo že cestu člověk nějak vydrží. Ještě před vyplutim sme naložili zboží. Byla to směs všecho možnýho i nemožnýho od tří robajskejch obchodníků. Spousty pláten a látek, alchymistickejch surovin, měděnejch prutů pro zámecký pány a další blbosti. Nic co lidi jako já potřebujou k životu. Varovali nás eště před pirátama z ostrovů o kterejch se poseldní dobou začlo kecat i po hospodách. Prej kapitán Had zase uplách z ostrovního vězení a sehnal dohromady posádku těch svejch starejch vyvrhelů. Nesmysl. piráti patřej do románků pro ženský, ne na moře. Města si to dobře hlídaj. Aspoň to sem si myslel než sme vypluli. Tak vyrážíme na Rákosový moře a Robaj se ztrácí za obzorem. Nováčci maj mořskou nemoc a blejou přes paluby. Jo, je krása bejt zas na moři. Až do chvíle než si chlapík v koši všimnul černý vlajky za náma. Chvíli na kapitánův rozkaz jen pozoruje ale pak se zdá že je jasno. Druhá loď s černou vlajkou nás dohání a zřejmě nehrozí že by se jen stavila na koflík rumu. Kapitán zkusil loď odlehčit. Nejdřív vyložený nepotřebnosti, pak i těžký kovový pruty co sme měli dovýzt. Ale je to málo. Chlapci naproti totiž krom plachet maji taky požehnaně vesel a pořádně se do toho opřeli. Většina posádky je podělaná strachy. Jen kapitán má chladnou hlavu a rači než boj se kapitán chce domluvit. Nemáme na palubě moc zbraní a i posádka je co do počtu jen taková aby šla loď dobře ovládat. nařídil zastavit loď, svlíknul z bocmana světlou košili, natáhnul na tyč a mává pirátum aby nás nenapadli. No a už je to tady. Chlapík s černou páskou přes voko napochoduje s ozbrojencema na naší galeru. To musí bejt Had! Zajímavý je, že ví přesně co vezeme a chce po nás abysme k nim naložili ty alchymický suroviny. sou to nějaký citrusy, sůl, bobule a něco v bednách. Zabít nás prej nechce. Koho by pak přepadával a bral mu zboží.) mezi ostatnim zbožim si Hadovy chlapi vyberou co se jim líbí a přesunou se zpátky na svojí loď. Nechápu proč nám ze zboží něco nechali, leda by byli už dost naložený. Hehe, a pak že sou to jen pohádky. Přežili sme asi dík kapitánovi. Bojovat by bylo k ničemu. Co mě krká Johny, že nám pak po příjezdu skoro nezaplatili.
Joram

Z knihy Názvosloví kraje Emberpolis

O bývalém obětišti - Říká se že místní lidé zde kdysi prováděli zvláštní krvavé rituály a obětiny. Podle všeho tomu ještě není tak dávno. I dnes je možné narazit v krčmě na starce, kteří tvrdí že se jako chlapci rituálů účastnili. Šlo prý o krvavou oběť démonům, kteří podle místních pověr sužovali kraj, rušili spánek dospělých a byli zodpovědní za předčasnou smrt a zmizení dětí. Šlo nejčastěji o oběti domácích zvířat, zřídkakdy smísenou symbolicky s krví lidskou.Zvířatům bylo podříznuto hrdlo a čekalo se až se většina jejich krve vsákne mezi kameny obětiště, lidé pak se řezali do dlaní a prstů, nechávaje několik kapek skanout a smísit s krví zvířecí. Obřad provázely také zpěvy písní a modlitby za usmíření s mocnými silami. S tímto místem dnes již zapomenutým, souvisí také název nedalekého lesa. Jde o "Les dětí". Legenda praví že malý lesík byl oblíbeným místem kde si děti po obědě hrávali. Díky jeho blízkosti městu a malé rozloze se o děti nebylo třeba obávat. Jednoho dne se však několik dětí z lesa nevrátilo. Rodiče je pak od svítání do svítání hledali. Prošli celý les ale nikoho nenašli. Jen malé stopy co směřovali směrem k obětišti. Tou dobou již léta zelo prázdnotou, protože víru v démony lid už opustil. Tato událost se však posléze stala záminkou, staré obřady na několik let obnovit. Dnes už oběti opět nikdo nevykonává zhruba po jednu generaci. Lid opět nalezl cestu k rozumu a přestal se takřka držet starých pověr. Je totiž jednoduché svalovat vinu na osud či na zlé magické bytosti. Člověk pak nepotřebuje vidět vlastní chyby a i své prohřešky proti zákonu a lidskému společenství může snadno přičíst démonům.
O Krvavých pláních - tento název souvisí s první velkou bitvou proti příchozím z trhlin. Do bojů se zapojili všichni muži tehdy ještě neopevněného města Emberpolis, a posádky z okolních vesnic. Bitva vyvrcholila po úspěšném vybití nepřátel tím, že několik mužů vtrhlo dovnitř trhliny a podařilo se jim jí za několik hodin zavřít. Po návratu sotva stáli na nohou, byli celí od krve a na hranici svých sil. Po několika dalších úspěšných bitvách byli zvoleni za vojevůdce, později za správce města. Lid města nebyl na boj připraven a tak tehdy zemřelo mnoho občanů i mladíků, co drželi meč poprvé v ruce. Proto Krvavé pláně...
O Modrém lese - ze všech názvů v okolí našeho města je tento nejpodivnější neboť se mi nepodařilo nikde v kronikách vystopovat jeho původ. Někteří badatelé poukazují na fakt, že napříč lesem protéká řeka, a snaží se dovozovat vznik jména zde. Dle mého názoru je však tento předpoklad mylný. Samotná přítomnost řeky nemůže být důvodem pro tento zvláštní název lesa kterým protéká.
O rákosovém moři - vznik tohoto názvu je naproti předchozímu zcela zřejmý, dohledatelný i logický. Moře vděčí za název nespočtu malých ostrůvků s porostem rákosu, které je možné pozorovat i na obzoru, stojí-li člověk na břehu kraje Emberpolis. Nejnovější zprávy potvrdili, že výskyt pirátů v Rákosovém moři není pouze hospodskou povídačkou. Správce Robaje v dopise sdělil, že kapitán Had skutečně uprchl z ostrovního vězení, načež několik lodí nedorazilo k místu určení, nebo dorazilo bez nákladu. Byli jsme proto nuceni omezit námořní obchod s Robají a v obou městech byla na hlavu pirátů odměna.